Historie obce
Nejstarší dochovaný název pro obojí Kněžeklady je z roku 1318. Toho roku Jindřich ze Žimutic obdaroval manželku Anku na vsích Žimutice a Kněžeklada. V roce 1396 již sice znali jejich přívlastný, Horní a Dolní, ale ne vždy jich používali. Během doby, poněvadž šlo o dvě vsi, přešlo jejich pojmenování do množného čísla: Kněžeklady. Pro rychlejší způsob vyjadřování byla používána jména Horejška a Dolejška. První zmínka o Štipoklasech je z roku 1368. Jméno Štipoklasy, vzniklo od slovesa štípati, a znamenalo ves štipoklasů, tj. lidí, kteří klasy uštipovali.
Na počátku 20. století se chystaly v Čechách oslavy pětistého výročí upálení Mistra Jana Husa. Zdejší vesnice byla vždy pokrokového smýšlenía proto přišla s myšlenkou na postavení pomníku Mistru Janovi. Byla uspořádána sbírka a v roce 1915 započaly práce. Podstavec pomníku postavil podle návrhu sochaře Švece místní mistr, zedník Matěj Nekola. Vnější úpravy a stavbu pomníku provedl akademický sochař Václav Švec. Horejška se tak stala téměř poutním místem volnomyšlenkářů z dalekého okolí. K slavnostnímu odhalení pomníku došlo až v roce 1921, po návratu profesora Švece z legií v Rusku. Bližší údaje o velkolepém odhalení pomníku se nedochovaly, protože v letech normalizace byla zničena obecní kronika a pamětníci už nežijí.
Mistr Jan Hus Dolnokněžekladecká kaplička Hornokněžekladecká kaplička
V Horních Kněžekladech byla kapička kaplička postavena již v roce 1916. V Dolních Kněžekladech až těsně před válkou v roce 1939 a vzhledem k nelehké době již nebyla vysvěcena. Původně na tomto místě stála tvrz s vodním příkopem. Hasičský sbor Štipoklasy vznikl na příkaz Němců za války v roce 1943 a měl 50 členů. Až v roce 1946 byla dodána hasičská stříkačka.
Se stavbou požární zbrojnice a kulturní místnosti se započalo 1. 7. 1950 a již 7. 11. 1950 se zde konala posvícenská zábava. V kulturní místnosti byla zřízena i místní lidová knihovna. Přístavba sálu proběhla v roce 1954. Místnosti hostince, jeviště a sociálu byly dokončeny v roce 1956. V roce 1973 byla přistavěna nová požární zbrojnice a klubovna mládeže. Do původní požární zbrojnice byla po úpravách přestěhována knihovna. V osmdesátých letech byly dokončeny stropy v hostinci a prkna v sále i přísálí byla vyměněna za parkety. Poslední rekonstrukce probíhala v letech 1992 - 1993. Při ní byla vhloubena studna a do kulturního domu byl zaveden vodovod. Dále byl přistavěn nový výčep, sociální zařízení a vyměněna střešní krytina. 25.9. 1993 Byl upravení kulturní dům znovu slavnostně otevřen. Rekonstrukce si vyžádala 1.518.288 Kč.
